neděle 14. října 2012

UHF Contest 2012

UHF Contest 2012
6. října 2012
Kopec Babí lom Strážovice, neboli Stražovják, což se svými 417m nad mořem je nejvyšší vrch Kyjovska, se stal naším vysílacím bodem v UHF závodě. Je to naše staré známé místo, které jsme dlouhodobě užívali, zejména při Polních dnech na VKV. Nyní jsme si ho zvolili pro odzkoušení našeho prvního závodu na UHF vlnách, tedy na těch menších „žížalkách“.  Hlavně jsme byli zvědavi, zda nás bude nějak rušit či omezovat provoz zde stojícího vysílače Českých radiokomunikací. 
Rozhodnutí znělo: pojedeme závod pouze v sobotu odpoledne a vezmeme mládež. To byla určitě správná volba, protože již večer od západu přišla fronta a přes noc i neděli bylo počasí velmi nepříznivé – déšť, vítr, ochlazení. Ostatně dost neblaze o tom referují stanice, které byly na vyšších kopcích.
Krásné počasí, jen vítr trochu prohýbal náš stožár.
Na tom větším stožáru hvízdaly záhyby přemnožených antén.
Kluci smontovali novou anténu 14 elementů YAGI typ DL6WU, se ziskem 13,9 dBd, výrobce OK5IM antény ZACH. Stavíme stožár a uvazujeme kotvy. V kufru Berlinga jsou baterky a Transceiver, co dává ven jen 10W, to protože jsme mládež.

Hlavně dodržet správné pořadí prvků.
Vše chodí velmi pěkně, čistý signál. Žádné rušení od vedlejšího vysilače nepozorujeme. Přizpůsobení PSV 1:1. Roťák na ruční pohon dělá Roman OK2CR.  Automatický, přehledný, tužkou psaný deník s plnou nápovědou dělá Honza OK2BUT.

Kluci se po 2-3 QSO střídají.
Celkem jsme udělali 30 spojení QSO, výsledek je 4092bodů. Nejvíce se dařilo Adamovi, pustil se i do spojení v angličtině a to mu přineslo i odměnu v podobě nejdelšího QSO s německou stanicí DL7R za 390 bodů.

Adamovi se vysloveně dařilo.
Jirka to také zkusil anglicky.
Vysílali jsme asi 2,5hod., pak jsme již nové stanice neslyšeli a též se pomalu začalo stmívat, tak že jsme se jali balit.
Dvě auta přivezla tuto sestavu Matěj OK2-36355, Ondra  OK2-36392, Jakub OK2-36398, Zdeněk OK2-36352, Adam OK2-36395, Jirka Maňák a tři dospěláky OK2BUT, OK7WW, OK2CR.

Kuba právě ladí další stanici.

V přírodě také lépe chutná.

Díky za kvalitní přípravu a bezpečnou dopravu Romanovi a Zdeňkovi. (pozn. BUT)
Naši staronovou kótu jsme otestovali a já myslím, že se nám líbila. Především je to pro nás velmi dobře dostupný, blízký kopec. Nevýhodou je vzrostlý les a mohutný stožár na severní straně. Zkušenosti s pásmem 432MHz nemáme a proto si netroufám hodnotit, jestli je výsledek za tak krátkou dobu dobrý nebo špatný. Bezesporu je to pro nás zajímavá lokalita a určitě si sem budeme snažit dostat na některý další závod.
73 Zdeněk OK7WW
Ještě malá poznámka:
Zapomněli jsme na čtvrtého dospělého člena radioklubu, Jardu OK4MM, který ve stejnou dobu vyšlápnul stejný kopec pěšky a se psem Barnym aktivovali vrchol SOTA JM-028 na 7 MHz CW.
OK4MM/P a jako vždy pile-up.


pondělí 1. října 2012

SOTA Expedice Beskydy 2012

 
Beskydy 2012
Začínající podzim jsme si letos zajeli užít do Beskyd. Přestože jsme lákali mnohé kamarády, nikdo se k nám nepřidal. Takže Expedice Beskydy, kterou jsme s Vlastikem OK2VPA vymysleli letos v Holicích, byla jenom velice komorní. Komorní trio tvořili OK4MM, OK2BUT a OK2VPA.
Právě jsme vystoupili z vlaku v Kunčicích pod Ondřejníkem. Před námi se tyčí Skalka.
Před námi byl prodloužený víkend 28. - 30. září 2012 a námi jihomoraváky neprozkoumané vrcholky beskydských hor. Co nám vyšlo nad plán bylo překrásné podzimní počasí. Pečlivá příprava tras se opět vyplatila. V pátek jsme sice museli vstávat už o páté ranní a ve vlaku kvůli čtyřem přestupům jsme toho moc nedospali. Vlastik zajistil ubytování ve Frenštátě a všechno na sebe pěkně navazovalo, takže jsme už v 10:50 vycházeli od nádraží z Kunčic pod Ondřejníkem na Skalku 964 m MO-017 pro prvních 8 bodů.
Zleva: Bohuš OK8PKM, Vlastik OK2VPA a Jarda OK4MM.
Několik metrů pod vrcholem jsme se potkali s fenomenálním aktivátorem vrcholů SOTA Polákem Boguslawem OK8PMK (SP9MKM). To, co jsme si ani netroufli naplánovat na tři dny zvládnul v jediném dni - sešel Skalku do Kunčic p. O., vyběhl na Smrk, odtud vysílal v 16:30 a ani to mu ještě nestačilo, tak se ozval ve 22 hodin z Velkého Javorníka. To je parádní výkon. Později jsem na internetu zjistil, že to tam má dobře natrénováno, protože např. Smrk aktivuje pravidelně každý rok od r. 2007.
Krásný výhled na Lysou horu od chaty Ondřejník.
Žízniví poutníci čekají dlouhé minuty na další pivo...
  
Naše páteční trasa s výškovým profilem.
 Ze Skalky jsme sešli mírnější cestou se zastávkou u turistické chaty Ondřejník. Celá trasa až k nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí měřila asi 11 km.
  
Sobota ráno: obout boty...
... a pojďme na Javorník!
Druhý den - v sobotu - jsme se zastavili pozdravit kamarády na radioamatérském setkání a kolem poledne vystartovali na vrchol Velký Javorník, SOTA MO-019, 918 m n.m. a 8 bodů. Cesta byla vcelku příjemná, ale dlouhá. Napočítal jsem za celý den dohromady 17 km. Společně s námi šli ještě Mirek OK2BFC s XYL. Večer se zhoršilo počasí, drobně pršelo a po příchodu na ubytovnu se už rozpršelo pořádně.
Zprava: OK2BUT, OK2BFC, OK4MM, XYL OK2BFC.
Altánek na vrocholu Velkého Javorníka byl jako stvořený pro SOTA expedici.
Takto vypadá hřeben Ondřejníku - vpravo vrchol Skalka, na kterém jsme byli v pátek.
Sobotní trasa na Velký Javorník a výškový profil.
V neděli se honily mraky, ale chvílemi problikávalo sluníčko, tak jsme se rozhodli dokončit expedici tak, jak byla naplánovaná. Tedy směr Radhošť! MO-008, 1129 m n.m. a první vrchol za 10 bodů!
Rozcestník na Pustevnách
 Zatímco jsme s Jardou čekali na lanovku, Vlastik šel po svých. A byl nahoře dřív než my. Z Pusteven až na vrchol vede turistická dálnice o šířce asi 20 m, po které proudí oběma směry mraky turistů. Mraky na obloze postupně odfoukal vítr a já jsem si opět připálil hubu.
Před sochou Radegasta nás jeden hodný turista vyfotografoval
Radhošť MO-008 na kmitočtu 145,525 MHz FM, 9 QSO.
Naše 7 MHz pracoviště na Radhošti, krásný pile-up (jako vždy).
Asi jediná společná fotka: zleva Jarda, Honza, Vlastik,
na podstavci vzadu jsou Cyril a Metoděj a drží v ruce nějakou YAGI anténu a otevřený log.

Nedělní "vycházkovou" trasu počítám až od Pusteven.
Zpáteční cestu jsme šli pěšky až k nádraží a naše poslední trasa měřila kolem 14 km.

Celkové hodnocení: 3 hamové, 3 dny, 3 aktivované SOTA vrcholy, dohromady 26 bodů.

Nemůžu mluvit za ostatní, ale mně se celý výlet moc líbil, tempo chůze bylo občas nepřiměřeně vysoké a bolí mě trochu "přední lýtkové svaly", ale na příští akci už budu opět v pohodě. Jedinou ztrátou je flísová mikina, která zůstala někde na Radhošti... Ať je jí tam dobře, vracet se pro ni nebudu.
 Honza, OK2BUT