Výpravu na vrchol Velké Javořiny jsme naplánovali na 1. máje 2011. Zařízení, včetně drátové antény, nachystal a nahoru vynesl Jarda, OK4MM. Akumulátor svěřil třem nosičům, kteří postupně odpadali a tak pro nejstrmější úsek výstupu jsem ho nafasoval do batohu já. Ti znavení nosiči byli Petr, Tomáš a Matěj - členové radioamatérského kroužku DDM z Vracova. Dále šli s námi ještě Zdeněk, OK7WW, náš kamarád Franta a jako vedoucího výstupu jsme určili Jožku, OK2BPK a jeho XYL Stázku.
Autobus nás dovezl na Vápenky asi v 10 hodin a odtud jsme vyrazili na dvouhodinový výstup. Krátce po poledni jsme stáli na vrcholu, když jsme překonali výškových 410 m. Špička vysílače byla zahalena mraky a dvakrát výhrůžně zahřmělo a spadlo i pár kapek. Ale potom začalo víc foukat a déšť i bouřka byly odváty kamsi do dáli.
To byla příležitost vybalit transceiver, pověsit anténu a pokusit se o pár spojení. Zpočátku jsme nebyli úspěšní, ale potom se strhl pile-up a šlo to jako po másle. Jelikož jsme stáli nohama na slovenském území, na kterém je také vrchol Velké Javořiny, dával Jarda podle předpisů značku OM/OK4MM/P. Jenže udával referenční číslo SOTA jako OK/ZL-003 a na to nás někteří lovci SOTA upozornili. Možná jsme měli pověsit anténu kus vedle, nad územím ČR a bylo by vše podle pravidel.
Z vrcholu jsme pracovali asi 35 minut a uskutečnili jsme přes 30 spojení. Naše zařízení bylo Elecraft K1 s modulem pro 40 a 30 m, automatický antenní tuner Elecraft T1 a dipól 2x10m.
Napájení z baterie 12V/6Ah, která pro výkon 4 W mohla být klidně lehčí.
Pro zpáteční cestu jsme zvolili malou zacházku na Šibenický vrch (706 m n. m.), ze kterého kolektivka OK2KMT odvysílala v minulosti spoustu VKV závodů. Tam jsme taky krátce vzpomněli Frantu, OK2VMH, který nás před více než 10 lety opustil. Celý tento výšlap byl zorganizován právě na jeho počest.
Výlet se vydařil, nachodili jsme poctivých 15 km, vyzkoušeli jsme si jak se vysílá v přírodě a tak věřím, že to nebyla naše poslední cesta v programu SOTA.
Žádné komentáře:
Okomentovat